Tak je tu další konec sezony. Teda, já ji ukončil už 28. září výletem do škarpy v jedněch luxusních zatáčkách kousek nad Bílinou. Ale bez větších škod. Jen jsem to pojal jako takové psychologické varování, před zvyšující se odvahou a despektem.
Docela bych shrnul sezonu, prý je to teď v módě
.
Na konci zimy jsem si řekl, že letos si chci sezonu opravdu užít, bez opravování a řešení ptákovin. Takže jsem na jaře posháněl díly, hlavně na brzdy, kdy jsem na auto naházel poface brzdy, DS2500 desky, Goodridge brzdové hadice, závodní kapalinu, ale nechal jsem plné kotouče. Původně jsem vymýšlel hovadiny s napácháním původních předních kotoučů dozadu, ale jak sem psal výš. Chtěl jsem hlavně jezdit a neřešit upadnuvší třmeny.
Taky jsem od Křiváka na zkoušku vzal Nankang NS2R a musím říct, že jsem si ty gumy fakt oblíbil. Kloužou víc než Parady, ale pořád drží jak vzteklý. Bohužel můj jízdní styl není zrovna kamarádský ke gumám, takže si myslím, že už dají jen tak půl sezony 2018.
Letos jsem s ní najezdil asi nejvíc od doby co jí mám, neptejte se kolik - neeviduju to, ale byl v tom jeden slalom, pár trackdayů, jedna třídenní dovolená s partou petrolheadů, ale také dva výlety mimo silnici a zničený track lip. Taky zásahy z vyšších míst mi znemožnili účastnit se byť jediného závodu ELIT MC.
Právě na základě té naší pánské dovolené jsem začal tak nějak toužit po vyšším kroutícím momentu. Víte jak se říká, že cokoliv má větší krouťák než VTEC Honda? Tak Miata nemá. Kamarádovo neustále nalepené CRX mě v několika okamžicích tak zesměšnilo, že se tomu nešlo než smát a obdivovat jak může být ta špinavá, placatá černá věc tak šíleně rychlá.
Takže začali výpočty a teorie - život o rohlíkách/ turbo, pití vody místo piva/ řídící jednotka, dovolené/ nová spojka a chladící systém?
Srát na to. Těch pár chytrých hlav to auto nějak vymyslelo, tak se jim do toho zatím nebudu srát.
Miata má být atmosféra, tak jako byl její předobraz. Takže radši si užiju dva týdny lyží a dva týdny moře. než slepě dupat na plyn a očekávat kliku s písty na výletě mimo blok.
Suma sumárum, auto celý rok, až na pár hloupých závad (alternátor, ložisko, jeden zadní třmen) fungovalo víc než dobře. Dokonce se i díky lehce pozměněné geometrii uklidnil i jinak prkenný podvozek.
Vzhledově se toho během sezony změnilo taky dost. Mia má nový přední nárazník a blatníky, dostala rám od pana Grabijce a Willans pásy. Taky přišla o můj milovaný Track lip, který dostal první hit v sosnové na první Shatsu akci a definitivní ránu z milosti mu zasadil můj prodloužený drift do škarpy. Sice jsem ho nějak provizorně zlaminoval dohromady, ale je to práce na delší dobu a vůbec se mi do ní nechce.
A co čeká Miu přes zimu a příští rok? Původně jsem uvažoval o prodeji a nákupu FD, ale nějak si ten život bez ní neumím představit. Musím říct, že by si zasloužila nový lak, ale nevím jestli na to bude čas a prostory - nechci dělat profi lak. Spíš jsem uvažoval o Montaně jako rychlém a levném řešení. Nicméně tentokrát i s motorákem.
No a pak co se mi tak dostane do rukou. Rád bych se nějak podepsal na motoru, ale pořád jenom atmo cestou.
Takhle vypadala na začátku sezony:
Tenhle výlet byl smrtelný pro lip
Ale jezdí to i bez něj - Foto z pánského výletu ve vesnici Strážné v Krkonoších - moje srdcovka a taky silnice kde mi s vypětím sil stačil jen kamarád na moto
Tady už je s novým nárazníkem v poněkud přeplněné garáži
Smutné zjištění že mini už opravdu není mini
Pomohla mi pořídit i pár dehonestujících fotek
No a takhle ukončila sezonu