Tak já dneska vyjel jako velkej frajer po Praze...

řikal jsem si, to dám, sjetý letnáky Falken... Měl jsem problém vyjet z garáže.. Ale vyjel... Párkrát jsem si na rovině vyzkoušel rozjezd a docela to šlo, sice pomalinku, ale ok... Vydávám se směrem k jedný zatáčce, kterou jsem si chtěl na driftovat.. Cestou přeskakuju několik retardéru, protože auto prostě absolutně nebrzdí..

Pak jsem ještě jednou cvičně zastavím a chci se rozjet - bylo to mírně z kopce a ani tuk... 20 minut trapárny a starostí, naštěstí ne na moc frekventovaný silnici... Naštěstí jel kolem hodná duše s PPL dodávkou, co mi pomohl.. Hned věděl o co jde a pohoda.. Jenomže po týhle lapálii jsem si přestal strašně věřit.. A hned se mi v hlavě honila světelná křižovatka s rozjezdem do kopce.. Naštěstí je na ní videt asi 200m předem, tak jsem si zkušeně dal jedničku a bez plynu si načasoval timing na to, až uvudím, že se rozvěcí zelená, prostě abych nezastavil.. i tak jsem měl co dělat.. To samý po cestě ještě několikrát, z puvodně kilometrovýho výletu se stal asi 15km po těch nejfrekventovanějších a nejlépe sjízdných silnicích, 1 prujezd na červenou, zdržobání aut za mnou, neakceptování STOpek atd..

Nejhorší bylo, že jsem byl na cestě do centra a nemohl jsem vymyslet parkování u metra nikde.. řikal jsem, ok, nechám to tam u Lidlu, ale před Lidlem kopec a 15cm sněhu a předtim kopce opět světla, jakákoliv ulička neupravená a vubec jsem se neodvážil tam vjet... Takhle vynervovanej jsem za volantem ještě nebyl.. trochu to napravilo smýkáná na parkovišti u Globousu na černým mostě
