Neděle:- Dopoledne jsme vyrazili k vjezdu na severní smyčku. Nejdřív jsme na nejbližší benzínce natankovali, ačkoliv jsme museli počkat, až se všichni přestanou motat kolem bílého Aventadoru, který na sebe strhával pozornost motorem vytáčeným až do omezovače. Pak jsme se zařadili do menší kolony, která se pomalu posouvala k bráně na smyčku. Zaparkovali jsme na louce upravené na provizorní parkoviště a šli si koupit dvě karty s jízdami. Na víkendu je dobré, že je trať otevřená celý den a sjede se tam velká spousta aut, takže je pořád na co koukat a co obdivovat. Jenže na vjezd na trať se stojí fronta a provoz je značný. Od dědulů, kteří řídí dopravu u vjezdu jsme se dozvěděli, že kolem třetí hodiny se to začne uklidňovat a kolem páté už je počet aut na trati únosný. Takže jsme obhlédli auta u vjedu a přilehlých parkovištích a jeli se kochat na známá pozorovací místa Brünchenn a Ex-Mühle. Když se blížila pátá, vrátili jsme se zpátky k vjezdu na trať.
- Arabové
- Seřazování před závorou
- Provoz na trati
- Provoz na trati
- Provoz na trati
- Každý jsme si koupili 4 kola s tím, že dvě kola dáme v neděli a dvě v pondělí. Pro zintenzivnění zážitku jsme se dohodli, že jednu jízdu pojede každý ve svém autě sám a druhou sveze druhého jako spolujezdce, takže 4 kola za volantem + 2 na sedadle spolujezdce. Nejeli jsme honit stopky, tudíž váha spolujezdce nám nevadila, i když je to na okruhu poznat. Takže nachystat kamerky (potkali jsme tam Němce s pěkně upraveným NAčkem, co říkal, že kamerka může být i venku na autě, ale musí být přivázaná... zkusil jsem to a dědek mě strohou větou „No camera outside!“ okamžitě vrátil od závory zpátky na parkoviště), nasadit helmy, rukavice a jedeme k bráně. Na rozdíl od Butea Nürburgring docela znám z Playstationu, takže vyrážím první a beru ho jako spolujezdce.
- I když je okolo třičtvrtě na čtyři, aut je pořád docela dost, řadím se mezi ně. Mávám kartou a závora do ráje, teda pardon, do pekla se zvedá. Pouštím ještě pár rychlejších aut před sebe a vyrážím. Nejdřív malá zpomalovací šikana z kuželů aby se půlka lidí nezabila hned za závorou, a jedeme. Pod most, kde se zapínají stopky, mírná levá přes dlouhý horizont, z kopce dolů, dolík, další mírná levá, pravá, rovinka, levá, brzdit do pravé, netrefit nájezd do boxů! v levé, rovinka, ostrá pravá, kdybych to vzal rovně a nějak se dostal přes svodidla, jsem na novém okruhu, rovinka, na konci svodidel brzda z kopečka a doleva, držím se při pravém okraji, v zatáčce mě předjíždí první auto. Dobrý, zatím to poznávám. Bude hůř. Rovinka, mírná pravá, míjí mě další dvě auta, pravá, rovinka, mírně se stáčí doleva, rovinka, sakra! na playstationu je tady někde na trati namalovaný velký bílý kruh na kterém začínám brzdit, v reálu už se sedřel, takže tady není. No nic brzdím na oči, naštěstí nejedu žádnou pilu aby to byl problém. Levá, další auto, váže pravá, mírná pravá, auto, levá, auto, pravá, levá, rovinka, pravá, váže levá, která se při levém okraji „propadá“ a auto hezky zhoupne. Wou!... obrázek vydá za tisíc slov, video za milión:
https://youtu.be/Fv-Mt7Ou_-c- Buteo hlásí, že trať je nezapamatovatelná. Já si ji celkem pamatuju, i když ve střední části jsem se místy trochu ztrácel. Simulátory Vás naučí jak jdou zatáčky, jak do nich najíždět, kde jsou brzdné body, ty lepší dokonce kde jsou na trati větší nerovnosti, ale nepřipraví Vás na ten adrenalin když se například řítíte po Fuchsröhre z kopce dolů přes dolík, kde Vás to zatlačí dolů do sedačky a nahoru do kopce už musíte brzdit, protože horizont Vás klidně hodí rovnou na svodidla a nebo sešup dolů na most v Adenau před Ex-Mühle… Nepřipraví Vás na to jaká je to horská dráha. A Karusell? #&@$/#ߤ... Stoupání Kesselch je zase neuvěřitelně dlouhé a fakt v něm chybí výkon.
- Karusell
Do toho pořád koukám do zrcátek a kvůli rychlejšímu provozu se většinou držím při pravém okraji, což jízdní zážitek trochu snižuje, ale i tak je to nirvána. Máme za sebou první kolo, nikdo nás nesmetl a my jsme se nikde nevysypali. Parádní jízda! Před sjetím z trati žasneme kolik aut ještě míří na okruh. Míříme zpátky na parkoviště, uklidnit se, vstřebat první dojmy.
- Když si vydechneme, Buteo sedá do své Mazdy a opět vyrážíme na okruh, tentokrát každý ve svém autě. Já jedu první abych Butea vedl. Provoz zeslábl, kromě huštovky hned na startu a střední části máme trať občas jen sami pro sebe. Můžu se víc soustředit na jízdu, protože se rychlejší auta „zbrzdí“ o Butea jedoucího za mnou a já mám víc času jim uhnout. Nemusím se tolik držet pravého okraje. Tahle jízda opět bomba! Zážitek z první jízdy, která byla jako první sex, vyrovnává slabší provoz a tím možnost si to víc užít. Na parkovišti opět kratší oddech. Nechávám svou Mazdu pomalu chladnout a sedám do auta k Buteovi abych si to vyzkoušel na sedadle spolujezdce. Na trati je poznat, že se blíží konec dne a konec jízd, provoz už je docela slabý. I na sedadle spolujezdce je to zážitek, jak jsem řekl, je to horská dráha! Pro tento den konec, máme toho až až, ale jen v tom nejlepším slova smyslu. Vracíme se do kempu a na pivo.
- Kemp