Fotografování

[mojžo]

Birda: Dostal som hlad, chuť kúpiť si mačku a povoziť sa na MX5. Úžasné fotografie!!
MXFanda: Fotka číslo 3 je svetová.

Palce hore páni, také super fotky hneď zrovnajú deň do laty

[kousmen]

Tož já jsem lempl jak hovado, lebo nefotím i když jsem na to stroj pořídil. Třeba na to ještě někdy dojde. Fotky by nějaký byly, ale skoro žádný s nápadem, takže aspoň jednu starou z dob, kdy jsem dělal i postprodukci.

[IvanGS]

Předem mého dopisu chci upozornit, že neumím fotit. V mém věku (54) fotím asi 50 let, první fotku s foťákem na krku, starou Flexaretou, jsem našel když mi byly 4 roky. Asi dost fotil někdo z předků, doma jsme měli několik přístrojů s měchem a nějaký Kodak byl snad 100 let starý. Sám jsem fotil na kinofilm a do r. 2002 vystřídal levné (Smena, Beirette) i dražší (Praktica, Olympus IS-1000...) foťáky, fotil jsem všechny moje aktivity, hlavně létání, windsurfing... Po nocích jsem se zavíral do koupelny s dřevěným kuchyňským válem přes vanu, zvětšovákem a sušičkou. Se zmíněným Olympusem jsem v pol.90 let fotil i letadla pro firemní prospekty nebo k mým článkům do Letectví a kosmonautiky, to byla jediná doba, kdy jsem víc přemýšlel nad kompozicí, scénou, úhlem záběru, světlem, stínem, sluncem atd.
Pak přišla digitální éra a s ní fotografické krnění s kompaktem. Bezhlavě jsem cvakal cokoliv, nic to nestálo a klesal až na úroveň digitálního zápisníku. Fotil jsem ale hodně a odhadem jsem za život udělal snad statisíce fotek.
Už pár let jsem uvažoval, že focení pojmu trochu seriózněji, vždy ale bylo něco přednějšího. Letos jsem naplánoval svůj sen, návštěvu 24-hodinovky v Le Mans a rozhodl se koupit lepší foťák. Nakonec jsem nevybral a Le Mans odfotil nekvalitním, ale odolným Nikonem AW100, který mi vždy visí na krku na motorce. Váhal jsem mezi malým a větším, nakonec jsem se rozhodl koupit nejprve malý a v září vyhrála novinka, Sony RX100III s 1" snímačem a objektivem 24-70 se světelností 1.8-2.8. Úžasný prcek velikosti krabičky cigaret, umí vše, co zrcadlovky. Nevýhodou je velikost, resp. ergonomie a ovládání, výhodou na druhou stranu zase velikost, foťák je stále po ruce .
Netrvalo dlouho a rozhodl jsem se utrácet za něco většího. Zvítězil opět Sony, polozrcadlovka Alpha A77II s elektronickým hledáčkem, APS-C a softwarem a menu podobným RX100III. Objektiv mám zatím základní 16-50 s konstantní světelností 2,8. Sony by měl mít navíc vlohy pro focení pohybu a skvěle se drží a ovládá. Mám ho pár týdnů a učím se znovu fotit.
Ale to není všechno. Přítelkyně Drákula mi foťák brala, chytlo ji to, má talent a tak dostala s předstihem k Vánocům Nikon D5200 se seťákem 18-50 mm. A protože dcera, 15 let, už dlouho škemrá o foťák a talent má po Drákule, čeká ji pod stromečkem Sony Alpha A58, na ten se už musela složit celá rodina...
Drákula si stáhla Zoner, udatně fotky upravuje, já na to nemám moc času, navíc to máme na jediném notebooku. Chystáme se i na delší objektivy, cca do 200-300 mm, ale to až později.
Fotíme skoro denně, v kapse mám stále RX100III, o víkendech vyrážíme kamkoliv s velkými foťáky. Fotky zatím nic moc, ale pokrok je vidět a to je hlavní... .

[MXfanda]

MXFanda: Fotka číslo 3 je svetová.

Do světové fotky má ještě hooooodně daleko, ale dík, potěšilo

[MXfanda]

IvanGS: v podstatě jsem prošel "podobným fotografickým životopisem" včetně zvětšováku a vyvolávání ČB fotek v koupelně s deskou na Tatramatce

Pak později přišla digi zrcadlovka, ale jelikož se mně nechtělo "ve všední dny" stále všude tahat těžkou zrcadlovku s ještě těžšším objektivem, tak jsem si taky pořídil kompakt, který se vejde do kapsy a můžu ho nosit stále s sebou

Jinak starý ČB fotky stále obdivuju, zvlášť ty momentky z doby, kdy nikdo netušil, co z toho nakonec po vyvolání vyleze

[kousmen]

Mám trošku času, tak ještě připíšu, jak jsem se k focení dostal, tak jako to čtu od vás. Mimochodem mi ty fotografický zážitky z dřívější doby některých z vás připadají krásný. Škoda, že tohle mladší generace už tolik nezažívají.
Jako malej jsem neměl nikoho, kdo by mě k focení vedl, ale s kompaktem jsem fotil. Bavilo mě fotit to, na co se člověk běžně nezahledí na takovou dobu jako při prohlídce fotky. Ne tak zážitkový momentky, ale spíš kusy přírody, kolem kterých jsem prošel. Z té doby:


Pak přišla doba, kdy jsem s kamarádem po škole, před školou i za školou chodívali fotit všechno, z čeho usuzoval, že vyleze zajímavej pohled na věc. Fotili jsme to s dirkonem, nejprve z krabičky od sirek, později z různých krabiček přes jeho vlastní složitější konstrukce a vychytávky foťáku. Všechno to bylo spíš ze strany nadšenýho pozorovatele zažranýho kámoše, co se v tom vyžíval. Věděl jsem, že je to ten způsob přístupu k fotografii, kterej je správnou cestou. Zároveň nerad dělám to, co předtím zahlídnu u kamaráda, ať už mi to přijde sebelepší. Přijde mi, že je přátelství líp odhalitelný, když každej dělá něco jinýho. Takže se snažím přijít s něčím podobnýho kalibru, ale v jiným oboru nebo pojetí. Tou dobou jsem odmítal fotit kompaktem a to mi zůstalo. Fotit jsem ale chtěl a vzhledem k tomu, že můj kalibr měl být v nápadech a tou dobou jsem blbnul v grafických editorech, tak jsem pořídil foťák digitální 550D a k němu červenej 17-40mm. To je teda můj aktuální setup.
S tím jsem cvakal a vymýšlel názvy jako na výstavě.
Běhal jsem a cvakal pouliční kočky, tvořil symbol pro počátek abstinence nebo úplný kraviny:

Wanabe Lion


Some Days Later


Lost Packet


Sem tam sice krom té majdy něco cvaknu, ale kdo četl a vidí fotky, postřehl absenci oné nápaditosti odpovídající kalibru laborování, vlasního konstruování a trpělivosti při focení dirkonem. Ta zůstala pro jiný účely, který si zaslouží mnohem víc času a tak jsem nápady na výřečnost fotografií nechal k přepracování do jiné oblasti tvorby záznamu. Proto jsem pak prostě jen někem vyšel a cvakal narychlo tyhle hlouposti, auta nebo výlety a teď tak nějak dopajdávám. Po nějaké větší vzpruze se to určitě dostane jiným směrem. Z poslední doby jsou třeba tyto:

Křížový vrch


Kámoš na kole

[hava]

Ja jelikoz mi je jen 25 tak presto sem taky prosel zvetsovakem na pracce a kuchynskym valem pres pracku v panelakovy koupelnicce To sem fotil zenitem ale o nejaky i vzdalene dobry fotce se neda mluvit. Asi me spis bavil ten proces a pripadal sem si jako nejakej chemik
Fotky mate supr. Taky sem neco nahazu az budu u pocitace. Tapatalk mi nejak nechce uploadovat.
Kousmene to L bych taky bral. Kdyz sem ho mel v ruce, tak ty setaky jsou proti tomu jak hracky z bakelitu.

[IvanGS]

Někdy nejsou fotky pěkné, špatná kompozice, světlo, mizerný fotograf i foťák (odolný kompaktík Nikon AW100). Ale přesto jsou k nezaplacení, protože připomínají nezapomenutelné zážitky... (Le Mans 2014)

[Mike]

Já se taky trochu odhalim.
první foťák, který jsem držel v ruce byl Canon FTb s pevnou 50 1,4. Stroj asi tak o pět let starší než čert. To mi bylo tak 10.
http://en.wikipedia.org/wiki/Canon_FTb# ... on_FTb.jpg
První vlastní foťák byl jednorázovej za stovku:)
Druhej: pekelnej stroj Mustek G mini II - dost hrozná věc. Obrázek to zapisovalo tak pomalu, že fotit třeba auta znamenalo, že na vršku fotky bylo auto vlevo, ale dole už bylo vpravo. Takže výslednej obrázek byl trochu šejdrem...krom pozadí samozřejmě:) Někde možná z toho ještě něco najdu.
Integrovaná paměť 32MB
http://fotoblog.jakuba.cz/wp-content/ga ... ustek3.jpg
Ale pak to přišlo. Před sedmi lety jsem si pořídil 400D se seťákem 18-55 na úvěr za asi 24 kilokorun.
S tim jsem fotil jako divej. Načetl jsem nějaký minimum teorie. ISO/čas/clona, HO, zlatej řez...ale hlavně cvakal jako kreten. Následně jsem pořídil Tamron 70-300 asi za 3k5. Na moje poměry to pěkně kreslilo, ale s t r a š n ě pp ooo m mm aa aa l u uu ostřilo. Pak přibyl plastik fantastik 50mm 1,8. Poměr cena výkon nekonečnej. Ale jak to někde upadne, tak už to nikdo nedá dohromady. S tim fotim fakt rád, ale na tom malým čipu je z toho nějaký 85mm a je to dost dlouhý. Pak prodal Tamrona a koupil canon 17-85 USM a s tim jsem moc spokojenej. Pro mě takový sympatický univerzální sklo.
Bohužel v poslední době mám žalostně málo času fotit a zvažuju návrat k tý analogový zrcadlovce...což času sice sežere víc, ale líbí se mi na tom, že člověk nenapraská za vejlet třista fotek, ale dvacet u kterejch přemejšlí...
Někdy se pochlubim tvorbou...
Zatim se pochlubim jenom sousedem:D
http://www.tomasracek.com/

[IvanGS]

Mike - dobrý příběh a sousedovy fotky, s takovým sousedem se snad ani nedá fotit špatně, koneckonců, kdo z nás může napsat "Někdy se pochlubím tvorbou".
My jsme na začátku, fotíme celá rodina a učíme se jen od sebe, bohužel i zlozvyky... . Ale my to dáme, jen to zatrolené ostření.... .