Předem mého dopisu
chci upozornit, že neumím fotit. V mém věku (54) fotím asi 50 let, první fotku s foťákem na krku, starou Flexaretou, jsem našel když mi byly 4 roky. Asi dost fotil někdo z předků, doma jsme měli několik přístrojů s měchem a nějaký Kodak byl snad 100 let starý. Sám jsem fotil na kinofilm a do r. 2002 vystřídal levné (Smena, Beirette) i dražší (Praktica, Olympus IS-1000...) foťáky, fotil jsem všechny moje aktivity, hlavně létání, windsurfing... Po nocích jsem se zavíral do koupelny s dřevěným kuchyňským válem přes vanu, zvětšovákem a sušičkou. Se zmíněným Olympusem jsem v pol.90 let fotil i letadla pro firemní prospekty nebo k mým článkům do Letectví a kosmonautiky, to byla jediná doba, kdy jsem víc přemýšlel nad kompozicí, scénou, úhlem záběru, světlem, stínem, sluncem atd.
Pak přišla digitální éra a s ní fotografické krnění s kompaktem. Bezhlavě jsem cvakal cokoliv, nic to nestálo a klesal až na úroveň digitálního zápisníku. Fotil jsem ale hodně a odhadem jsem za život udělal snad statisíce fotek.
Už pár let jsem uvažoval, že focení pojmu trochu seriózněji, vždy ale bylo něco přednějšího. Letos jsem naplánoval svůj sen, návštěvu 24-hodinovky v Le Mans a rozhodl se koupit lepší foťák. Nakonec jsem nevybral a Le Mans odfotil nekvalitním, ale odolným Nikonem AW100, který mi vždy visí na krku na motorce. Váhal jsem mezi malým a větším, nakonec jsem se rozhodl koupit nejprve malý a v září vyhrála novinka, Sony RX100III s 1" snímačem a objektivem 24-70 se světelností 1.8-2.8. Úžasný prcek velikosti krabičky cigaret, umí vše, co zrcadlovky. Nevýhodou je velikost, resp. ergonomie a ovládání, výhodou na druhou stranu zase velikost, foťák je stále po ruce
.
Netrvalo dlouho a rozhodl jsem se utrácet za něco většího. Zvítězil opět Sony, polozrcadlovka Alpha A77II s elektronickým hledáčkem, APS-C a softwarem a menu podobným RX100III. Objektiv mám zatím základní 16-50 s konstantní světelností 2,8. Sony by měl mít navíc vlohy pro focení pohybu a skvěle se drží a ovládá. Mám ho pár týdnů a učím se znovu fotit.
Ale to není všechno. Přítelkyně Drákula mi foťák brala, chytlo ji to, má talent a tak dostala s předstihem k Vánocům Nikon D5200 se seťákem 18-50 mm. A protože dcera, 15 let, už dlouho škemrá o foťák a talent má po Drákule, čeká ji pod stromečkem Sony Alpha A58, na ten se už musela složit celá rodina...
Drákula si stáhla Zoner, udatně fotky upravuje, já na to nemám moc času, navíc to máme na jediném notebooku. Chystáme se i na delší objektivy, cca do 200-300 mm, ale to až později.
Fotíme skoro denně, v kapse mám stále RX100III, o víkendech vyrážíme kamkoliv s velkými foťáky. Fotky zatím nic moc, ale pokrok je vidět a to je hlavní...
.